Afázie

Afázie je získaná porucha řeči zasahující její produkci a porozumění. Mezi odborníky je definována jako "úplná nebo částečná neschopnost přijímat a vysílat symbolické kódy mluvené nebo psané řeči, na podkladě jednostranného poškození mozku“.

Toto získané narušení komunikační schopnosti zasahuje všechny modality řeči a v různé míře i všechny roviny jazykového systému.

Příčiny vzniku

Jak je již výše uvedeno, afázie je vždy získanou poruchou řeči, která vzniká při ložiskových poškozeních mozku. Poškození mozku dospělého člověka může vzniknout z několika příčin:

   -  cévní mozková příhoda (hemoragická - krvácení do mozku, ischemická –

       snížené či zastavené prokrvování mozku způsobené

       např. trombózou či embolií)

   -  úrazy a poranění (otřes mozku, zhmoždění mozku)

   -  nádory

   -  zánětlivá onemocnění (encefalitida, meningoencefalitida)

   -  degenerativní onemocnění mozku (Alzheimerova nemoc,

       Pickova nemoc)

   -  intoxikace (drogy, alkohol, jedovaté plyny)

Existuje také typ dětské afázie, která vzniká jaké náhlé přerušení a poškození do té doby normálně se vyvíjejícího mozku (centrální nervové soustavy). Příčiny jsou stejné jako u dospělé populace.

Projevy (symptomy)

Pacient s afázií se potýká s mnoha obtížemi spojenými jak se samotným zdravotním problémem, který ke vzniku afázie vedl, tak především se samotnou afázií. Vzhledem k proběhlému onemocnění se pacient potýká s poruchou porozumění řeči, s poruchou produkce řeči (s její tvorbou) nebo s oběma poruchami zároveň. Jednotlivé složky poruchy řeči jsou následující:

   -   parafázie – deformace slov různého typu a stupně

   -   parafrázie – snížená schopnost až neschopnost vyjadřování se ve

       větách

   -   poruchy rozumění – obtíže s porozuměním složitějších příkazů;

       porucha vnímání, chápání a dekódování mluvené řeči

   -   perseverace – jde o ulpívání na právě řečeném, či na předchozím

       podnětu i při dalších odpovědích (např. pacient je nejdříve žádán,

       aby vyjmenoval dny  v týdnu, což zvládne, ovšem při dalším úkolu

       stále setrvává u vyjmenovávání předchozích dnů v týdnu)

   -  logorhea – překotná rychlá mluva se sníženou srozumitelností

   -   anomie – porucha pojmenování (neschopnost správně pojmenovat -

       správným slovem určený předmět)

    -   řečové automatizmy - bezděčný, samovolný; pohybový, hlasový nebo

       řečový projev, který se objevuje bez souvislosti s ostatní

       duševní činností a je bezúčelný

   -   agramatizmy –projev nesprávného gramatického vyjádření

       (vynechání předložky, nesprávné skloňování nebo časování)

Velmi často doprovázejí afázií také obtíže v oblasti emocí (deprese, smutek), v oblasti zpracování a učení (obtíže v myšlení, pozornosti, koncentrace), či takové poruchy jako je apraxie či akalkulie, poruchy čtení a psaní.

Klasifikace afázie (typy)

Mezi odborníky existuje velké množství dělení afázie podle různých kritérií. Pro účely těchto webových stránek použijeme zjednodušené dělení:

   -  afázie motorická – expresivní (porucha produkce řeči)

   -  afázie senzorická – receptivní (porucha porozumění řeči)

   -  afázie totální – globální (porucha produkce i porozumění řeči)

Dalším velmi častým dělením afázie mezi logopedy je dělení dle bostonského klasifikačního systému, který afázii dělí na Brocovu (motorická), Wernickeho (senzorická), konduktivní, anomickou, transkortikální motorickou, transkortikální senzorickou a globální.

Terapie

Klient trpící afázií je především klient, který prošel velmi náročným obdobím spojeným s těžkým zásahem do jeho zdravotního stavu. Jde o velmi složitou životní situaci, se kterou se musí vyrovnat jak zdravotně tak především psychicky. Je tedy nezbytně nutné, přistupovat k takovémuto člověka velmi lidsky a s dostatečnou empatií.

Včasný logopedický zásah je nezbytný. Pacient se obvykle dostává do péče logopeda velmi brzy po stabilizování zdravotního stavu. U pacientů po CMP je to většinou hned druhý den přímo na lůžkovém oddělení nemocnice.

V akutní fázi afázie (bezprostředně po stanovení diagnózy a po lékařském zásahu) se logopedická péče zaměřuje především na restituci řečové (fatické) poruchy a na znovunabytí psychické stability pacienta. Jde o individuální formu terapie.

V pozdějším období (v chronické fázi) jde především o obnovu sociálních kontaktů, které jsou velmi hluboce narušeny. V této fázi se využívá jak individuální tak skupinové terapie.

Prognóza pacientů s afázií je závislá především na typu a stupni afázie a na příčině, která k jejímu vzniku vedla.