Dysatrie

U osob dospělého věku hovoříme o tzv. získané dysartrii. Dysartrie je porucha motorické realizace řeči, které vzniká na základě organického poškození centrální nervové soustavy.Tato řečová porucha způsobuje komplikace v celém procesu řečové komunikace. Jde především o poruchu produkce mluvené řeči spojenou s poruchami fonace a artikulace. Ovlivňuje tak plnohodnotnou lidskou komunikaci.

V dospělém věku vzniká tato porucha řeči na bázi traumatu či onemocnění centrální nervové soustavy zapříčiněné nejčastěji:

   -  cévní mozkovou příhodou

   -  úrazy hlavy

   -  onkologickým onemocnění

   -  infekčním onemocnění

   -  neurodegenerativní nemocí (Parkinsonova choroba,

       roztroušená skleróza, Huntingtonova chorova)

Získanou dysartrii lze rozdělit na několik typů, které vychází z neurologické diagnostiky:

   -  flakcidní (periférní) dysartrie (infekční onemocnění CNS,

        myastenia gratis)

   -  spastická (centrální) dysartrie (cévní mozkové příhody)

   -  ataktická (cerebelární) dysartrie (roztroušená skleróza, záněty)

   -  hypokinetická (extrapyramidová) dysartrie (Parkinsonova choroba)

   -  hyperkinetická (extrapyramidová) dysartrie (podávání léků,

       degener. onemocnění) smíšená dysartrie

Dysartrie ovlivňuje téměř všechny modality řeči, které jsou vypsány v následující tabulce:

Terapie

Terapie této řečové poruchy je zaměřena na obnovování ztracených funkcí (v případě CNS), na jejich stabilizaci či na preventivní působení jejich možného zhoršování (v případě degenerativních onemocnění).

Jednotlivé oblasti terapie zasahují jednotlivé oblasti narušení řečového projevu:

Svalový tonus a relaxace: Stabilní svalový tonus je předpokladem pro stabilní a optimální řečový projev. Pro navození sebekontroly nad svalovým tonem celého těla (včetně oblasti mluvidel) se používají relaxační cvičení (autogenní trénink, Jacobsonův trénink progresivní relaxace).

Obnovování hybnosti a svalové síly v orofaciální oblasti: Navození správné hybnosti rtů, jazyka a mimického svalstva je vhodné zařazovat od počátku terapie či při zhoršování pohybů mluvidel při mluvě. Jde o cvičení proti odporu, cvičení soustředěných pohybů mluvidel a o cvičení pro zlepšení funkce patrohltanového závěru.

Dechová cvičení: Cílem těchto cvičení je zvýšení využití kapacity plic, zlepšení cíly a koordinace dýchacích svalů. Tato cvičení mají pozitivní vliv na zlepšení fonace, artikulace a prozódie mluvy.

Fonační cvičení a využití rezonance: Jde o cvičení hlasového počátku, optimální síly a výšky hlasu. Vedou k zesílení hlasového projevu.

Artikulační cvičení: Artikulační cvičení jsou spojována se snahou o zpomalení tempa řeči, o zvýraznění a oddělování artikulačních pohybů a s jejich sebekontrolou.

Prozódie a větná intonace:  Tato cvičení obsahují cvičení větné intonace v rozdílu mezi typy vět a sdělení a přiměřený větný přízvuk. Stimuluje se tak intonačně rozlišený projev a zlepšení prozódie delších slov a vět.

Rytmizační cvičení: Artikulační podnět propojený s určitým pohybem při každé slabice či slovu ovlivňuje především tempo řeči a tím srozumitelnost řečového projevu.

Neverbální komunikace a komunikační pomůcky: Tyto formy alternativní komunikace se využívají u pacientů s těžkými poruchami. Používají se možnosti komunikace písmem, obrazovými symptomy či posunky.

Skupinové formy terapie: Skupinové řečové terapie jsou pod vedením odborného terapeuta pojímány jako postupy zaměřené na sociální skupinovou interakci pro maximalizaci napodobení skutečné komunikační situace.

Prognóza

Prognóza je propojena s vývojem postižení nervové soustavy. V případě vzniklého traumatu je možný vývoj až do praktického odeznění poruchy řečové komunikace. U dysartrie vzniklé degenerativním onemocněním je nutno počítat s dlouhodobě nepříznivým vývojem projevů.